Každý z nás má mír ve svých rukou.
V roce 2020 jsem napsal článek Umění ne-války a vyzval v něm muže, aby přestali bojovat proti sobě. Tehdy jsem hovořil o firemním prostředí. Netušil jsem, že za pár let se konflikt a boj mužů proti mužům bude manifestovat na fyzickém bitevním poli a to dokonce v Evropě. Kdy a jak válka skončí? To nevím, ale co vím zcela jistě je, že každý z nás má možnost ukončit válčení.
Co tím myslím? Japonská bojová umění, jako jsou karate, aikido, kendo a další jsou označována souhrnným názvem budo, nebo-li cesta boje. V západním pojetí bychom si to mohli snadno vyložit, jako cestu, která vede k vítězství nad soupeřem či k úspěchu v soutěži. To je však omyl. V hlubším smyslu budo znamená cestu k ukončení boje. Nikoliv ovšem porážkou či ponížením toho druhého, ale k ukončení boje, jako takového. Cestu k prozření a uvědomění, že okolní svět je zrcadlo a tím jediným soupeřem, kterého v mnoha formách stále potkávám, je pouze mé vlastní ego. Na konci cesty budo již není toho, kdo by bojoval, kdo by vítězil nebo byl poražený. Takový člověk žije v míru s celým světem a již nevytváří ani nepřitahuje situace, ve kterých by boje bylo třeba. Pro mě tento ideál ztělesňuje 75 letý velmistr karate, Sensei Hokama z Okinawy. Když jsem před lety měl tu čest několik dní u něj cvičit, říkal mi: „Mnoho lidí si myslí, že karate znamená bojování, ale to je velmi špatné chápání. Pro mě je karate meditace, klid mysli, znalost léčivých bylin a akupresury, abych mohl být užitečný ostatním“.
Konflikt, který se kolektivně manifestuje venku, na bitevním poli, je ve skutečnosti konfliktem a bojem, který začal a trvá již odnepaměti, v každém z nás a souvisí právě s egem. Každý z nás si vědomě a hlavně nevědomě vytváříme realitu, kterou zažíváme. Veškeré situace, které se nám zdánlivě dějí venku, vycházejí ve skutečnosti z nás, z našeho vnitřního nastavení, nevědomých, skrytých strachů, nezpracovaných a nepřijatých emocí a prožitků z minulosti. Švýcarský psychiatr Carl Gustav Jung k tomu říkal: „Dokud neučiníte nevědomé vědomým, bude to řídit váš život a vy to budete nazývat osudem“.
Pokud zažíváme obavy z válečného konfliktu, které mohou ohrozit nás, naší rodinu či osud našeho podnikání, potom je dobré ponořit se pod povrch a obrátit pozornost dovnitř sebe. Kde ve svých vztazích bojuji? Kde v sobě zažívám konflikt? Která moje část ještě potřebuje bojovat nebo se (čeština je krásně mnohavrstevná) boje bojí? Pokud to dokážu identifikovat a uzavřít mír sám v sobě, budu zažívat mír i ve svém okolí. Je možné, že konflikt na bitevním poli bude ještě nějakou dobu pokračovat, ale co se změní ihned, je můj život, který mohu ovlivnit a začít vytvářet jinak. Tak, že strach či zloba budou nahrazeny soucitem a odpuštěním, nenávist smířením a boj přijetím. Dejte mi vědět, pokud chcete tímto procesem provést. Ta úleva za to stojí.